Historie
První dochovaná písemná zmínka o provozování kuželek v Ratíškovicích má datum 27. prosince 1896. To zasedalo obecní zastupitelstvo a rozhodlo, „aby hospodská šopa byla upravena na kuželnici“. Bylo to vlastně za Rakousko−Uherska, další zprávy jsou až z první republiky, když se hrávalo na Obecním domě, U Klimešů, Růžičků, Šťastných a Tomečků. Dráhy byly z dusané hlíny, hrávaly se „domečky“, „válečná“ a další varianty o peníze, pivo či štamprlu. Pantáta Šťastný pak předvedl první modernizaci, když měl na kuželně dráhy asfaltové.
Po skončení II. světové války se ratíškovští kuželkáři hlásí do soutěží na 60 hodů sdružených, píše se rok 1945 a je to zahájení organizovaného soutěžení. Bohužel jednodráha U Tomečků mohla sloužit pouze do doby, kdy se výkony na 25 do plných a 25 dorážky násobily.
Přišlo nové nařízení, muselo se hrávat na dvoudráze, a tak se jezdilo do Hodonína k Šímom (na domácí kuželnu) i po okrese – na kolech.
V roce 1952 byl na výroční schůzi TJ Baník vznesen požadavek na vybudování nové dvoudráhové kuželny. Materiál byl pracně získán bouráním nefunkčních dolů Theodor, Vlasta a Littner v letech 1954−55. Kuželna byla slavnostně předána sportovcům a veřejnosi 23. února roku 1958. Od tohoto datumu se hraje na asfaltech, správně řečeno na drahách s asfaltovým povrchem.
Dalších 18 let se čekalo na to, aby se nemusely kuželky stavět ručně. Většinou svépomocí byly v r. 1973 vybudovány automatické stavěče.
Díky vysoké úrovni hry ratíškovských kuželkářů a nucenému hostování v tehdejším Gottwaldově se v roce 1987 přebudovala dvoudráhová kuželna na čtyřdráhovou s paradoxem, že byly bohužel jen dva automatické stavěče, ale 29. dubna 1988 byla slavnostně předána do užívání kuželna kompletní.
Nic netrvá věčně, její parametry i únava materiálu byly po výjimce v r. 2003 důvodem k neuznání její způsobilosti pro celostátně řízené soutěže. Tato skutečnost byla domácím funkcionářům dlouho známa, trpělivě pět let vyplňovali stohy formulářů a teprve díky vstřícnosti obecního zastupitelstva, rady OÚ i pana starosty se mohlo přikročit k přebudování tohoto sportoviště, které snad zas bude chloubou obce a sportovců, když dostalo statut uznávání republikových rekordů.
Václav Koplík